Kontrola a vymahatelnost

Zákony mohou být geniálně napsané, ale někdy je úřady nemají jak vymáhat. Oblast krátkodobého ubytování se tak pohybuje v určitém právním vakuu a problémy si jednotlivé úřady přehazují mezi sebou, protože mají malé manipulační prostředky, pomocí kterých by mohly povinnosti ubytovatelů vymáhat.

KDE JE ZAKOPANÝ PES?

V roce 2007 vznikl zlomový a problematický rozsudek, řeší se jím nájem, a nikoli právo poskytovat ubytovací službu. JUDIKÁT NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU, Č. J. 2 AS 39/2007–80

  1. Jak to tenkrát znělo?
  2. V čem je problém?
  3. Výbor jako poradní orgán
  4. Jaká jsou možná řešení?

Jak to tenkrát znělo

„Ze stavebně právních hledisek je zcela lhostejné, za jakým účelem, které stěžovatel považuje za podstatné, přenechává účastnice řízení byty podnájemcům do podnájmu, zda za účelem dlouhodobého, či krátkodobého pobytu, např. kvůli přechodnému zaměstnání či za účelem rekreace.“

Slepá aplikace tohoto judikátu způsobila, že v bytech jsou provozovány ubytovací služby, přestože jsou tyto byty zkolaudovány k bydlení. TO JE PRAVDĚPODOBNĚ V ROZPORU S § 126 (1) STAVEBNÍHO ZÁKONA: „Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje‑li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.“

V čem je problém?

Největším problémem je judikatura Nejvyššího správního soudu, který v roce 2008 dovodil, že byt může být používán ke krátkodobým nájmům. O tento judikát se opírají stavební úřady a Ministerstvo pro místní rozvoj, a s ubytovateli tak v podstatě nejde bojovat. Tento judikát byl vydán v době, kdy platformy sdíleného ubytování ještě neexistovaly, a bytový fond tak nebyl zneužíván k poskytování ubytovacích služeb. Na základě současných zákonů a jejich výkladu tak lze ubytovatelům pouze „okopávat kotníky“ a přes živnostenský a finanční úřad krkolomně vymáhat jejich povinnosti. Tou dobou fungovalo tzv. „Zimmer Frei“, jak už sám název napovídá, jednalo se o sdílení pokoje, kdy majitel v domě bydlel a záleželo mu na tom, koho nechá překročit práh svého domu.

VÝBOR JAKO PORADNÍ ORGÁN ZASTUPITELSTVA MČ PRAHA 1

V tuto chvíli je systém kontroly slabinou, které jsme si vědomi. Snažíme se apelovat na vedení, aby co nejrychleji posílilo nejen živnostenský odbor, ale i další úseky potřebné pro kontrolu spojenou s problematikou poskytování ubytovacích služeb v bytech kolaudovaných k bydlení. Jako je tomu například v Berlíně, kde se této problematice věnuje celý tým kontrolorů. 

JAKÁ JSOU MOŽNÁ ŘEŠENÍ?

Nabízí se v podstatě dvě řešení:

Vymáhání současných zákonů:

Zvrátit současnou judikaturu tak, aby soud konstatoval, že byt slouží k bydlení a poskytování ubytovacích služeb bydlením není. Stavební úřady by tak mohly ubytovatele pokutovat. 

Časově je tato cesta bohužel velmi náročná (bude trvat mnoho let, než se „probijeme“ k Nejvyššímu správnímu soudu) a výsledek je nejistý. Může to trvat i 7–8 let. A tím, že tato cesta stojí proti vlastnickému právu, zdá se být velmi trnitá.

Přesto výbor tuto cestu podporuje a myslíme si, že stojí za to bojovat a tuto cestu zkoušet.

Nový zákon / zákonné novely:

Rychlejší by mohla být cesta přijetí úprav v podobě novel nebo nového zákona. To by problematiku sdíleného ubytování řešilo a mohla se tak stanovit kritéria. Proto má i tato cesta naši podporu. V poslední době se objevilo mnoho návrhů zákonů, které by měly tuto situaci řešit – žádný z nich však bohužel není dotažený natolik, aby byl lehce vymahatelný. Živnostenské úřady tak například mají možnost vyžadovat po platformách informace o ubytovatelích, ale když jim je platformy nedají, tak již na ně bohužel nemají žádné páky. V praxi to vypadá tak, že živnostenský odbor napíše dopis do zahraničí a vyžaduje data po platformě…odpovědi se buď nedočká, nebo je odpověď obecná či neuspokojivá.

PRIORITA VÝBORU

  • Prioritou výboru proto je hlídat, že pokud budou zákonné změny, musí být kladen důraz na vymahatelnost a systém kontroly. Tzn. aby existovala pravidla, kde se budou občané moct domáhat toho, aby se mohli nejen v klidu vyspat. Chceme spravedlivý systém a při nedodržování pravidel zaručit, aby měla obec zákonné páky na ubytovatele i na platformy, a to ve formě vysokých pokut a možnosti neudělit/odebrat licenci.
  • Tyto povinnosti pak tvrdě vymáhat, podobně jako v Barceloně nebo Amsterdamu, jen tak bude situace konečně brána vážně.